Pomuk, aneb trocha historie z okolí Smolivecka

Zajímavost z historie našeho okolí z pera Amálie Maurer.

Klášter Pomuk byl založen mezi léty 1144-1145. Jednalo se o jednu z nejvýznamějších fundací cisterciáckého řádu u nás. Z hlediska řádové hierarchie stál Pomuk nejvýše.
Význam, postavení kláštera se odvozoval od mateřského francouzského kláštera Citeaux. Pomuk byl jeho potomkem ve 3. generaci, byl jeho vnučkou.

Samotný vznik cisterciáckého řádu datujeme rokem 1098. Z benediktinského opatství v Molesme odešla skupina mnichů, aby žila dle svých reformních představ. Pod vedením opata Roberta založili v neosídleném kraji, cca 20 km od Dijonu, nový klášter.  A jak řád přišel ke svému jménu? Podle milníku staré římské cesty – Cis tercium lapidem miliarum. Francouzsky Citeaux, latinský název Cistercium dal pak název celému hnutí, řádu. Jeho existenci potvrdil papež v roce 1119.

Mateřský klášter Citeaux můžete navštívit i v dnešní době. S mým malým synem jsme se zde zastavili v roce 2004. Mniši jsou velice vstřícní a rádi vám poskytnou informace o fungování jejich řádu. Nemusíte se bát, že by jste si v komunikaci nevystačili s angličtinou. Pokud však hovoříte francouzsky jsou mile překvapeni a s nadšením se vám věnují. Opatství v současné době také nabízí možnost pobytu v klášterních budovách, případně se podílet na životě v klášteře, samozřejmě však za podmínky, že se přizpůsobíte jeho přísnému řádu.

Vraťme se však nazpět do Pomuka. Jak byl klášter zabezpečen majetkově? Na přiložené mapce můžeme vidět, kam až sahalo pozemkové vlastnictví kláštera. Ve středověku patřilo mezi největší v Čechách. Od Starého Plzence až ke Klatovům. Ostatně Blovice, Nepomuk i Plánice vděčí za svůj vznik právě cisterciáckým mnichům. Jednalo se asi o 80 vesnic, 3 města a hospodářské dvory pravděpodobně v počtu deseti. Jedním z takových dvorů byla i vesnice Prádlo, její název v sobě dodnes ukrývá informaci o propírání rudy, v blízkosti jsou dodnes k nalezení sejpy po rýžování zlata. V okolí kláštera se však těžilo i stříbro. Dokladem jsou nám názvy Stříbrný, Stříbrnej. Ale nesmíme opomenout ještě také další činnosti mnichů, které se odrazily na vzhledu krajiny. Rybníkářství bylo asi nejvýraznější. Když přecházel majetek kláštera v době jeho úpadku na Šternberky, je evidováno až 300 rybníků. Do současnosti se však tak velký počet nedochoval. Byly vysoušeny v průběhu staletí. Soustavy rybníků sloužily nejenom jako vodní zábrana, val v blízkosti kláštera, ale byly také určeny pro chov ryb, také můžeme hovořit o důmyslné soustavě pro potřeby hamrů, vodních mlýnů. Ostatně pozůstatek jednoho z mlýnů nalezneme přímo ve vesnici Klášter, č.p. 2.  Kláštery bývaly povětšinou samostatné, lze si jen těžko představit množství řemesel, které se na pozemcích kláštera vyskytovaly. Přímo v klášteře je v pramenech doložena například obuvnická dílna.

Vzhledem k majetkovým poměrům kláštera se lze domnívat, že bohatství opatství se odrazilo i v architektonickém ztvárnění klášterních budov. Z dostupných pramenů se například dozvídáme, že roku 1356 nařídil Karel IV. svému staviteli Vítovi, aby opravil budovy kláštera.
Bohužel do současné doby se mnoho nedochovalo. V někdejším areálu kláštera, ve vesnici Klášter, nalezneme zbytky středověkých budov, ohradní zdi, jednotlivé fragmenty z výzdoby kláštera, které jsou použité ve zdivu podstatně mladších budov, domech. Hovoříme převážně o domu č.p.39, jihovýchodní roh návsi, dále o č.p.2, bývalý mlýn a také o ohradní hřbitovní zdi, kde nejvýraznější připomínkou je raněgotický portál, nyní vstup na hřbitov. Jednotlivé fragmenty výzdoby, torza si lze také prohlédnout v muzeu v Nepomuku.

Klášter však prosperoval jen do počátku 15. století. Tížily ho velké dluhy. Víme také, že byl zasažen morovou epidemií v roce 1380. Dobití husity znamenalo pro klášter velkou ránu. Snaha o obnovení opatství však byla i přes několik pokusů marná. K zániku došlo na počátku 16. století.

A ještě jedna otázka na závěr. Klášter Pomuk nebo Nepomuk?
Proč se používalo dvojí označení se bohužel vzhledem k nedostatku zpráv vztahujících se ke klášteru již dnes nedozvíme. Ve středověkých textech nalezneme jak označení Pomuk, tak i Nepomuk. Dalo by se říci, že pravidlem do konce 14. století bylo, že mniši žijící v klášteře užívali pojmenování Pomuk. V textech, které vznikly mimo klášter, se objevuje označení Nepomuk, ale i Pomuk zároveň. Od 15. století se již objevuje pouze pojmenování Nepomuk.
Nejednotnost v pojmenování lze ukázat i na jméně českého světce, kterého známe jako Jana Nepomuckého. V období jeho života byl však zván Janem či Johánkem z Pomuka.

FILIACE ČESKÝCH A MORAVSKÝCH CISTERCIÁCKÝCH KLÁŠTERŮ
MAJETEK OPATSTVÍ POMUK
MAPA FILIACÍ

Literatura:
Kateřina Charvátová: Dějiny cisterckého řádu v Čechách, 1142 – 1420, Karolinum 1998
Jiří Kuthan: Počátky a rozmach gotické architektury v Čechách, Academia 1983
Řád cisterciáků v Českých zemích ve středověku, Sborník, Unicornis, 1994

Autor článku: Amálie Maurer

Autor fotografií:

Publikováno: 22.02.2013

Aktualizováno: 29.01.2019

Tyto internetové stránky používají soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace