Obec Mladý Smolivec

SDH Radošice v Litoměřicích 2010

Účast SDH Radošice na 5. Hasičských slavnostech v Litoměřicích

Rekordní počet tří set sborů se sjel v pátek a sobotu do Litoměřic na 5. ročník Hasičských slavností. Při sobotním slavnostním nástupu se v centru Litoměřic sešlo a v následném průvodu pochodovalo přes tři tisíce hasičů z celé republiky. Více než dvě stovky sborů pak na litoměřickém výstavišti ukazovaly svou techniku. Slavnosti přilákaly do Litoměřic zhruba 15 tisíc návštěvníků, doplnily je i oslavy desetiletého výročí Hasičského záchranného sboru České republiky, krom si letos připomněli 160 let od vzniku prvního rakousko-uherského dobrovolného sboru v Zákupech a 20 let české hasičské jednoty.
Kořeny slavností mají počátek v první polovině minulého století, kdy nad všeslovanskými sjezdy hasičstva měl záštitu sám Tomáš Garrigue Masaryk. V novodobé historii to překvapivě  byl nápad lidí, kteří většinou vůbec nenosili hasičskou uniformu. Líbily se jim staré stříkačky, hasičská technika, nejdřív jen navštěvovali výstavy, později založili v Děčíně Sdružení pro obnovu a zachování historických hasičských tradic a začali výstavy sami organizovat. První Hasičské slavnosti se v Litoměřicích uskutečnily v r. 1998 a letos, kdy se již konaly popáté, se jich poprvé zúčastnili i profesionálové.
Do Litoměřic se hasiči začali sjíždět již během čtvrtka a předehrou slavností se stala hasičská jízda. Už po 9. hodině vyjela z Lán směr Litoměřice kolona dobrovolných hasičů s historickými i moderními vozidly. Trasa byla dlouhá 86 kilometrů a měla 3 etapové zastávky. V Lidicích, kde si hasiči připomněli výročí lidické tragédie, pak ve Velvarech, kde byl v květnu 1864 založen první dobrovolný sbor. Poslední zastávka před Litoměřicemi byla ještě odpoledne v 15 hodin v Terezíně, kde hasiči v památníku a na národním hřbitově položili květiny. Cestou do Litoměřic se k nim postupně připojovali členové dalších sborů.
V pátek brzo ráno přijíždějí postupně další sbory, mezi nimi i letos poprvé členové SDH Radošice a přivážejí  prezentovat svou chloubu – dvě historické stříkačky od firmy R.A.Smekal Slatiňany: ruční z r. 1893 a motorovou z r. 1932. Díky nepočítanému množství hodin práce členů sboru a také podpoře OÚ v Mladém Smolivci se mohl sbor pochlubit nejenom perfektním stavem obou stříkaček, ale také dobovou výstrojí osádky a lze říct, že se v záplavě historické techniky určitě neztratil a i jako nováček mezi vystavujícími sbory se těšil zájmu nejen  českých, ale třeba i zahraničních návštěvníků  slavností – např. hasičů z Maďarska nebo Slovenska.
Z našeho blízkého okolí se dostavily i některé další sbory, např. sbor z Vrčeně, který zde vystavoval několik historických stříkaček, doslova  vzkříšených z trosek a přímo na výstavišti předvedl ukázku zásahu unikátní kombinovanou stříkačkou z r. 1927, která měla jak ruční tak motorový pohon. Hasiči z Drahenic na Příbramsku dovezli ukázat jeden z nejstarších exponátů a to dřevěnou ruční stříkačku z r. 1807, pocházející z Francie, bylo tu několik sborů i z Plzeňska, z Tachova doputovala unikátní parní stříkačka a např. osádka hasičů z Březnice měla v sobotu na závěr slavnostního průvodu  tu čest přivézt a osobně předat hasičskou standartu veliteli  SHČMS Ing Karlu Richterovi.
Pátek na výstavišti byl zaměřený spíše na školy, žáci si mohli prohlédnout techniku nebo se zúčastnit soutěží s hasičskou tematikou,  z dalšího pestrého programu určitě stojí za zmínku například křest knihy vydané HZS, vyhlášení soutěže O nejlepší web stránky dobrovolných hasičů, přednáška o renovaci techniky nebo Floriánská mše, kterou v pátek večer v katedrále pro hasiče sloužil biskup Jan Baxa.  Profesionální hasiči v Litoměřicích, kteří mají stanici jen pár desítek metrů od výstaviště, připravili pro návštěvníky slavností dny otevřených dveří.
Hlavní sobotní program se uskutečnil na litoměřickém výstavišti Zahrada Čech a též na Lodním a Mírovém náměstí. Po slavnostním zahájení  se uskutečnila přehlídka historických praporů včetně tradičního dekorování stuhami  za účasti ministra vnitra Martina Peciny a arcibiskupa Dominika Duky. Proběhla ukázka zásahu ruční koněspřežnou stříkačkou sboru z Jamnice  včetně dobových povelů. Dále byly předvedeny ruční a parní stříkačky i automobily z dob první republiky – celkem na 250 strojů, včetně nejstarší Pragovky z roku 1914, dovezené hasiči z Rakouska.  K vidění byla i další unikátní výzbroj z majetku dobrovolných hasičů jako jsou dobové hasičské uniformy, přilby a proudnice, hasičské kolo, ručně tažené stříkačky apod.
Z moderní techniky byly předvedeny např. hasičský člun Florian, obojživelný transportér, speciální vyprošťovací tank, hasicí tank SPOT, výsuvný žebřík 52 metrů dlouhý, speciální jeřáb o nosnosti až 60 tun, malá pásová vozidla k hašení v těch nejtěžších terénech, jako jsou horské oblasti, nebo speciální nakladač upotřebitelný při povodních .

Tento průvod mohli diváci sledovat i v mimořádném zpravodajství ČT24, které je nyní možno shlédnout v archivu na adrese http://www.ct24.cz/vysilani/10101491767-hasicske-slavnosti-litomerice/210411034000346/

Unikátní techniku, která není běžně k vidění, představili hasiči také na závěr litoměřických slavností. Třeba čerpadlo, které je schopné nabrat během minuty dvacet čtyři tisíc litrů vody. Díky obrovskému tlaku pak speciální hadice dostříkne až do vzdálenosti sto dvaceti metrů.
Další unikát - letadlo Čmelák, běžně využívané pro práškování, po výměně nádrže pojme až patnáct set litrů vody. Hasiči ho nasazují při požárech v nepřístupných terénech, podobně jako vrtulník se speciálním vakem - ten zasahuje hlavně při lesních požárech. Moderní  techniku na těchto místech předvedli nejen profesionální hasiči, ale i policie a armáda, s nimiž při největších akcích spolupracují.

Slavnosti vrcholily v pozdních večerních hodinách ohňostrojem a  speciální hasičskou fontánou, při níž více než desítka sborů stříkala hadicemi proudy vody, nasvícené barevnými reflektory. Efektní dojem úžasně dokreslovala skladba Má vlast od Bedřicha Smetany. Tradiční hasičské slavnosti se do Litoměřic vrátí znovu za tři roky.

Autor článku: Slávek Bárta
Autor fotografií: Slávek Bárta