Třemšín

Pánům z Třemšína náš region, nebo alespoň jeho část, nesporně patřil. Výstavba hradu je datována do doby kolem roku 1200. Bohužel jména jeho vlastníků nejsou dlouho písemně doložena. První známý pán na Třemšíně je až Beneš z Třemšína, který zde pobýval v roce 1349. Po něm následovali Hroch (1389) se syny Jodokem a Heršem. Roku 1398 přikoupili k Třemšínu ves Zámlýní. Koncem 14.st. je citován Diviš z Třemšína. Po jeho smrti nastává chaotický vývoj. Král Václav IV. daroval panství jako odúmrť Janu Zajíci. Pak se znovu objevuje původní majitel Jodok. Následuje další majitel Hroch z Maršovic. V době husitské revoluce znovu sedí na Třemšíně Jan Zajíc zanícený odpůrce kalicha, ten vyhlašuje válku hnutí podobojí. Odplaty se dočkal r.1424, když husité hrad dobili a zpustošili. Poslední zpráva udává Mikuláše Vepře pána Třemšínského jako patrona kostela hvožďnského v letech 1436 - 1446. Pak už hrad nebyl obýván. Noví majitelé se usídlili na Rožmitále. O okrajové vsi i lesy se podělili sousedé. Petr Zmrzlík pán ze Lnář určitě nebojoval v husitském vojsku (1427 před Plzní) zbytečně. Rychle se orientoval, 28.11.1455 se připojil k Lize zelenohorské proti Jiřímu z Poděbrad. Kromě mnoha vsí získal v té době i Budislavice a Dožice.
Zpustlý hrad Třemšín se pokusil obnovit Zdeněk Lev z Rožmitálu roku 1528. Získal povolení krále Ferdinanda I. ,ale z finančních důvodů ze záměru sešlo. Naopak zadlužené panství rožmitálské musel prodat Floriánu Grispekovi. Ti vedli dlouhé spory se sousedy o hranice panství. Třemšínu se nevěnovali. Za svoji účast ve stavovském povstání jim po Bílé Hoře byl zabaven veškerý majetek. Ferdinand II. daroval panství r.1623 pražskému arcibiskupství. Osud hradu Třemšína byl dokonán po roce 1793, kdy se stal acibiskupem V.F.Salm. Velmi si oblíbil zdejší krajinu. Návrší Třemšína nechal v duchu romantismu upravit do parkové podoby. Hradní trosky byly odstraněny, vybudovány procházkové chodníky a altánky. Stromy bránící rozhledu vykáceny.