Autobusový výlet I.BTO do Stříbra

Většina nás nastoupila na Hlavním autobusovém nádraží (tedy u čekárny) v Budislavicích. Autobus ale stavěl i jinde, aby turistům, kteří nejsou z Budislavic, ušetřil ráno cestu a čas.

Přibližně kolem deváté hod jsme dorazili na výchozí místo výšlapu. V Pňovanech na nádraží jsme vystoupili a vydali se na cestu do Stříbra. Protože výlety a výšlapy jsou většinou pořádány tak, aby věk a kondice nebyla překážkou účasti a zároveň i ti plní energie nebyli nijak bržděni (za což, krom jiného, patří organizátorům velký dík), tak i tentokrát bylo možno se autobusem nechat odvézt až do Stříbra a zde se individuálně projít dle svých sil a nálady.

Jelikož i počasí mělo dobrou náladu, jako my všichni, nebylo ani horko, ani zima a hlavně, nepršelo. Všichni společně jsme došli k Pňovanskému mostu přes řeku Mži, který je impozantní památkou budování železniční sítě u nás. Pňovanský most tvoří tři ocelová mostní pole o celkové délce 210 m. Jeho výška nad dnešní hladinou vodní nádrže Hracholusky je přibližně 30 m, nade dnem údolí pak 50 m. Jedná o 3. nejvyšší most v České republice. V roce 2018 prošel most generální opravou a jeho součástí se stala i nová lávka pro cyklisty. Zde jsme se rozdělili na dvě skupiny. V žádném případě důvodem rozdělení nebylo to, kdo lávku bez obav přejde a kdo s obavami na ní raději nepůjde :-). Dalo by se říct, že se utvořily dvě skupiny, červená a modrá, podle barvy značení turistických stezek, po kterých jsme pokračovali. V modré skupině, která lávku přešla, byli mladí, ti co si myslí, že jsou mladí a ti, kteří si myslí, že musí na mladé dohlížet. Obě skupiny se v průběhu výšlapu "informovaly" co zajímavého právě ta která míjí :-). V době, kdy modrá skupina byla u Butovského vodopádu, červená skupina si užívala na druhém břehu pivopád (o všem pořízena fotodokumentace). Naše červená skupina ještě viděla několik bunkrů, které jsou součástí předválečného opevnění, na které narazíte všude, na hřebenech hor, v městské zástavbě, nebo na březích vodních toků. Řada pevnůstek, lidově zvaných řopíky, tvoří například plzeňskou čáru. Dále jsme se dostali na místo, které se nazývá U Pičmana. Stával zde mlýn, který byl později přestaven na elektrárnu. Pojmenování U Pičmana místo získalo tak, že ten, kdo to tu měl na starosti, se jmenoval Pičman.
Obě skupiny se opět sešly na okraji Stříbra u Hornického skanzenu s venkovní expozicí důlní techniky. V celém areálu je možno zhlédnout různou důlní techniku používanou dříve jak ve stříbrském revíru, tak i v ostatních revírech celé České republiky. Bohužel shoda nepříznivých okolností stála za tím, že skanzen byl uzavřen.

Ti, kterým se ještě dostávalo sil, se vydali prohlédnou Křížovou cestu, kterou tvoří čtrnáct zděných výklenkových kapliček. V jejich výklencích jsou výjevy poslední cesty Ježíše Krista, které jsou zhotoveny na kachlích. Malby zpracovali keramik František Švancar a akademický malíř Ivan Komárek přenesením obrazů technikou holandského fajáns, nebo takzvaného cibuláku, na kachle.

A pak jsme měli ve Stříbře prostor na prohlídku města, oběd, kávu, prostě příjemně strávit čas do odjezdu autobusu.

Ještě jednu věc bych rád zmínil. Jak hrozně moc je důležité, s kým trávíme čas. Přivedlo mně k tomu to, když jsem viděl jiný zájezd z Duchcova, povětšinou dam a pánů, kteří leccos pamatují. Naše cesty se setkaly v místní restauraci, kam jsme zašli poobědvat. Přišli jsme přibližně ve stejnou dobu. Bylo na první pohled zřejmé, že restaurace s terasou není stavěná ani zvyklá na dva autobusy hostů v jeden okamžik. Obsluha nás při objednávkách upozornila, že personál není nejpočetnější, tedy dvě servírky a jedna kuchařka nejsou schopné odbavit naše objednávky okamžitě a že pokud budeme chtít jíst, budeme muset nějakou dobu čekat. A tady se dostávám k tomu, čím jsem začal. Zájezd z Duchcova neustále na něco nadával, brblal, a nakonec někteří nazlobeně zrušili objednávky a odešli. Náš zájezd I.BTO si u stolu povídal, usmíval se a ani nám nepřišlo, že čekáme nějak dlouho, protože čas s přáteli, běží vždy hrozně rychle.
Závěrem bych chtěl říct, že výlet byl opět výborně vybrán, naplánován, zařízen (trasa, doprava, organizace …) a tak, abych se neopakoval jako po všech výletech a výšlapech I.BTO, napíši jen – Honzo dík. Velký dík.

Vladislav Nový

Odkaz na fotografie: https://eu.zonerama.com/Budiakce/Album/13308745?secret=HkO9DaFT5b2OM74rONXXMipOX

Pro přihlášení k akcím I.BTO stačí napsat nebo zavolat na tel. 724 173 535, poté vám budou chodit upozornění na všechny akce a pak už je jen na vás, kdy se budete účastnit. Přihlásit se může kdokoli a odkudkoli.