Setkání harmonikářů v Budislavicích

Vzhledem k velkému zájmu v minulých letech a omezené kapacitě sálu, bylo nutno si místa rezervovat předem. V šestnáct hodin se všech 150 míst zaplnilo a po pár slovech na přivítání se Hostincem u Křížů začaly nést tóny harmonik a heligonek. Jako první zahrál Petr „Budka“ Sachunský „Budislavickou“ a pak se postupně v hraní k poslechu a tanci střídali další účinkující.

Letos nám hráli:

Petr Sachutský „Budka“ z Budislavice na heligonku

Renata Pospíšilová z Plzně na heligonku

Heligonky Aleše Rusňáka z Plzně na heligonky

Eva Šmolíková z Radošic na akordeon

Vlastislav Baštář ze Starého Smolivce na akordeon

Jiří Beníšek z Neuraz na akordeon a buben

pan Mařík z Vrčeně na housle

Jiří Fiala z Předmíře na akordeon

Jindřich Hrůza z Humpolce na heligonku

pan Bayer z Nečtin na akordeon

Po celou dobu, krom poslechu, tance či zpívání, bylo možno si zakoupit občerstvení v podobě uzené krkovice rovnou z udírny a uzených pstruhů. O pitný režim se na výbornou postarali Křížovi. Čas příjemně plynul a kolem devatenácté hodiny se na stolech objevilo překvapení ke kávě v podobě výborných Chodských koláčků. Tou dobou si také všichni začali chystat lístky do tomboly, neboť se blížilo její losování a po něm výdej cen, které poskytli partneři:

Hostinec U Křížů

Agrochov Kasejovice

VHD Hradiště

Myslivecké sdružení Kasejovice

Myslivecké sdružení Stráž Mladý Smolivec

Klaus Timber

Oqema

Zlatá Kráva Nepomuk

Leifheit Blatná

Zemědělské družstvo Bělčice

Všichni členové SDH Budislavice

Všichni účinkující harmonikáři a heligonkáři

Tombola letos byla nejen opravdu bohatá, ale také při jejím rozdělení i veselá. To, že hlavní cenu dá výherce do dražby, to není zas až tak nic divného. Přijít domů po zábavě s „opičkou“ (nikoliv z tomboly) je poměrně normální, ale přijít s divočákem (z tomboly), to už by drobet divné být mohlo. Ale co většinu na dražbě pobavilo, bylo to, že v dražbě přihazoval i ten, který cenu dražil a nakonec ji vydražil ten, kdo ji do tomboly daroval.

S blížící se půlnocí počet účastníků začal ubývat. Když v půl druhé odešli poslední, a sál utichl, mohlo se říct, že skončila opět jedna velmi povedená akce, která stála spoustu práce. Přitom nemyslím jen té fyzické, jako třeba brigádu na přípravu dřeva do tomboly, ale především té, která není vůbec vidět. Kdy díky tomu, že na vše někdo dopředu myslel a zařídil to, byl pro všechny večer s harmonikami jen zábavou a hezky stráveným časem. Říkal jsem si, že tentokrát nebudu nikoho konkrétního jmenovat a děkovat mu za to, co udělal a zařídil, protože na přípravě se podíleli, dle svých schopností a možností, všichni. A to také splním. Jen Honzovi Spourovi bych poděkoval, za jeho blok plný poznámek, že myslí i na to, co by nás ostatní ani nenapadlo. A nejen myslí, ale rovnou zařídí či udělá a i za to, že s námi, kteří se kolem taky tak drobet motáme, má takovou trpělivost.

Vladislav Nový

Fotogalerie