Během léta pandemie Covidu polevila a opatření se začala rozvolňovat, a proto bylo již o prázdninách možné vyrazit na splutí naší nejdelší řeky Vltavy.
V měsíci září každoročně náš oddíl vyráží na autobusový zájezd, a ani letošek nebyl výjimkou. Jako cíl byla na rozdíl od letních měsíců vybrána řeka, která se řadí mezi jedny z našich nejkratších, ale nejkrásnějších. Nemusíte typovat, neboť jméno nám již vyzradil název tohoto článku. Ano jedná se o řeku ze samotného srdce Šumavy s názvem Vydra.
Jako dopravce byla opět vybrána firma pana Vohryzky, jejíž majitelé nám vždy vyjdou moc rádi vstříc a nikdy nebyl žádný problém ohledně organizace. Byly rozeslány zprávy turistům, aby se případní účastníci mohli přihlásit a naplnit autobus trvalo dva dny. Každopádně 25. září v sedm hodin ráno mohlo na návsi v Budislavicích do autobusu nastoupit všech 45 natěšených turistů a mohlo se vyrazit. První zastávkou byla Čeňkova pila, kde ve vodní elektrárně Vydra byla domluvena prohlídka. Musím říci, že prohlídka byla velmi poutavá a pan průvodce dovedl moc hezky vyprávět. Součástí prohlídky byla i prohlídka elektrárny Čeňkova pila, kde nás pan průvodce pustil do strojovny elektrárny, která zde bez větších závad v příštím roce oslaví 110 let uvedení do provozu. Po ukončení prohlídky, která trvala téměř půldruhé hodiny, všichni nastoupili do autobusu a pan řidič nás převezl k Vlčímu výběhu, kde jsme nakonec i vlky opravdu viděli, byť většinou jen z dálky. U parkoviště je zřízeno informační centrum, které je zaměřeno na vlky, šumavskou přírodu a výstavbu výběhu. Naší další zastávkou byl Antýgl, kde jsme vystoupili na autobusové zastávce u kempu a vyrazili dolů podél řeky Vydry. Antýgl dostal své jméno podle sklářské huti, která měla jednu pánev (tedy ein Tiegel) po zkomolení vznikl název Antýgl. Kaňon řeky Vydry patří mezi nejkrásnější místa Šumavy. Délka této řeky činí pouze 23,1 km a po soutoku s Křemelnou vzniká mnohem delší a známější řeka Otava, která díky řekám Vydra a Křemelná patří do kategorie řek, které nemají pramen. Řeka je známá svým kamenitým korytem a můžeme zde vidět obří hrnce, viklany a kamenná moře. Je velmi zajímavé pozorovat, jak jsou kameny vyhlazené od tisíciletého omývání vodou. Po sedmi kilometrech přicházíme opět na Čeňkovu pilu, kde je možnost se občerstvit. Po lehkém občerstvení a posečkání až dorazí všichni opozdilci, nás opět pan řidič převezl tentokrát do obce Modrava, kde jsme si dali rozchod do 18 hodin. Někdo se zde věnoval prohlídce obce, někdo šel do cukrárny a někdo jen tak posedět na oběd a pivko. Každopádně Modrava je jedním z center Šumavy byť počet obyvatel zde čítá jen pět desítek. Podařilo se objednat počasí a myslím, že si výlet všichni zúčastnění užili a kolem půl osmé jsme dorazili ke svým domovům.
Závěrem musím říci, že se výlet vydařil. V následujících měsících již najede I. BTO na svůj tradiční program a budeme se snažit každý měsíc uspořádat nějakou bližší či vzdálenější vycházku. Pakliže by se někdo chtěl připojit, není to vůbec žádný problém, stačí jen kontaktovat mne na telefonu 724173535 a budou vám zasílány informační SMS zprávy I. BTO. Věřím, že nám covid již nezhatí naše plány a budeme se moci setkávat i nadále. Do budoucna plánujeme rozšířit nabídku výletů o výlety cílené pouze na seniory, tak doufejme, že se vše vydaří, a i tato skupina si bude moci výlet plnohodnotně užít.
Autor článku: Jan Spour